"Josef Dobrovský"
Autorem je známý filozof Milan Machovec.
Josef Dobrovský je jednou z největších osobností osvícenské doby. Jako filolog byl evropskou kapacitou a uznávaným odborníkem, jehož stanovisko měl váhu definitivního a nezvratného soudu.
Největší osobnost českého osvícenství a vůdčí duch první fáze českého národního obrození. Od následující jungmannovské generace obrozenců se odlišoval skeptickým postojem k možnosti oživení češtiny jako literárního jazyka a nesouhlasem s vyzdvihnutím ideje národa na nejvyšší místo hierarchie hodnot; dokladem jeho postoje je odmítnutí pravosti "Rukopisu Zelenohorského".
Po studiích vstoupil v roce 1772 do jezuitského řádu, knězem vysvěcen až po zrušení řádu 1786. V letech 1776 - 87 vychovatel u hraběte Nostice, poté působil v josefínském generálním semináři v Hradisku u Olomouce a po jeho uzavření 1790 penzionován.
Jako host žil do konce svého života u Nosticů v Praze. Vědeckou činnost zahájil kritickými analýzami textů starých, zejm. českých památek, z nichž nejproslulejší je "Fragmentum Pragense Euangelii s. Marci vulgo autographi" (Pražský zlomek evangelia sv. Marka); k starým českým dějinám se vrátil později v souboru "Kritische Versuche, die ältere böhmische Geschichte von späteren Erdichtungen zu reinigen" (Kritické pokusy očistit starší české dějiny od pozdějších výmyslů). Pro poznání vývoje a charakteru českého jazyka a literatury mají epochální význam jeho "Geschichte der böhmischen Sprache und Literatur" (Dějiny české řeči a literatury), "Lehrgebäude der böhmischen Sprache" (Podrobná mluvnice jazyka českého) a "Deutsch-böhmisches Wörterbuch" (Německo-český slovník.
Jazyk a literaturu Dobrovský chápal jako výraz celkového kulturního a politického vývoje; proto za vrcholnou fázi vývoje starší české literatury a jazyka považoval rudolfínskou dobu, jejíž jazyk vzal za základ své kodifikace spisovné češtiny. Pro slavistiku má základní význam jeho práce "Institutiones linguae Slavicae dialecti veteris" (Základy jazyka staroslověnského). Studie k českým dějinám "Geschichte der böhmischen Pikarden und Adamiten" (Dějiny českých pikartů a adamitů) nesou výrazné stopy filozofického zaměření svého autora.
Několik dalších informací např. ZDE.
O knize M. Machovce více ZDE.